Zachovejte si zdravý a láskyplný vztah: Partnera nikdy nepovažujte za samozřejmost

Začít považovat vztah i partnera za samozřejmé, je spolehlivý zabiják vztahu, který může ohrozit naprosto jakýkoliv pár. Samozřejmost je plíživá, velmi obtížně pozorovatelná a především nebezpečná, protože partneři přestávají cítit potřebu aktivně pečovat o vztah. Popíši vám, jak tomuto stavu můžete předejít, abyste vztah udrželi živým a plným lásky.

Nepropadněte samozřejmosti

Na věci pravidelného rázu si lze snadno zvyknout. Může to být i setrvání ve vztahu. Člověk pak přestává přemýšlet, čím si vztah zasloužil a jak si ho má udržet. Prostě nějak přežívá a očekává, že co bylo dnes, bude přeci i zítra. Tato představa mnohé ukolébá domněním, že druhého mají na věky a nemohou ho ztratit. Jenže co je pak motivem pro pokračování v takovém vztahu? Lze vůbec cítit lásku k něčemu samozřejmému a vážit si toho?

Proto je dobré se tímto směrem nevydávat a zejména nepřestávat doceňovat a vážit si těch nejdůležitějších lidí v životě. Nemusejí to být jen partneři, ale i přátelé a rodina. Věřím, že sami si přejete být pro někoho důležití, a ne aby vás každý bral za samozřejmost, zvláště v partnerství.

Jakou vám udělá radost, když se ráno probudíte a spatříte slunce s vědomím, že můžete prožít další den? Pravděpodobně žádnou, protože to považujete za samozřejmost. Slunce prostě vyjde a bude vycházet dál, je to rutina, nic zajímavého, možná až nuda… Jenže díky slunci je na planetě život. „Samozřejmost“ vyžene radostný pocit i z takové události, bez jejíž existence bychom nemohli žít. Co pak asi „samozřejmost“ provede se vztahem?

Pečujte o svůj vztah drobnými gesty

To nejjednodušší, co můžete udělat a dělat to každý den, je prostě poděkovat, docenit, že pro vás ten druhý něco udělal, ať už je to ustlání postele, připravená večeře, nebo že vám věnoval svůj čas a mohli jste ho příjemně společně strávit. Další věcí je, nenechte se jen obskakovat a oplácejte stejnou měrou. Pomozte své polovičce s čím dokážete, i kdyby to byla úplná drobnost. Například naplánujete výlet se zájmem o to, aby jeho trasa vedla místy, která budou zajímavá i pro toho druhého.

Možností, jak ukazovat, že je pro vás ten druhý stále důležitý, nenahraditelný a že ani v nejmenším není samozřejmostí, je velmi mnoho. Stačí láskyplně obejmout, pohladit, pochválit a opět to nemusí být za něco velkého jako svépomocí postavení rodinného domu, ale třeba jen hezky vytřená podlaha, snaha přijít na setkání včas, protože mu nejsme lhostejní, nebo že vybral hezké místo pro procházku a tak dále.

Nepodceňte důležitost ocenění

Kdo si myslí, že pochválit a ocenit za drobnost je špatně, protože jsou to přece věci samozřejmé, může v tomto ohledu zakrnět a přestat druhého doceňovat úplně. Žádný čin, který někomu zpříjemní den a potěší ho, není zbytečný ani malý. I kdyby to mělo být ocenění za úplnou drobnost, třeba jen za to, že je vám s tím druhým hezky.

Zájem o druhého lze ukazovat mnoha způsoby a je na vás umět zjistit, jaké docenění je pro vaši polovičku příjemné a hlavně pochopitelné. Aby rozuměla řeči vašich činů a věděla, že ji tím doceňujete. Na tohle neexistuje univerzální návod, protože co potěší jednoho, pro druhého může být nicneříkající.

Otázky, které ve vztahu otevírají oči

Když se někdo rozhodne přestat pečovat o svůj vztah, protože v něm už nevidí to, co na začátku, dobře, ale proč v něm zůstává, když mu vztah za tu péči už nestojí?

„Proč jsi se mnou, čeho si na mě a na našem vztahu vážíš?“

To je otázka, na kterou by měl dokázat každý smysluplně odpovědět.

„Proč mi tedy svou náklonnost a lásku nedáváš na odiv? Kdy jsi mě naposledy za něco pochválil? Poděkoval mi? Je to, co mi tvrdíš pravda, když mě bereš jako samozřejmost?“

Pokud se partner či partnerka hájí, že jí na vás záleží a nejste pro ni samozřejmostí, požádejte ji, aby vám to ukazovala třeba činy, které jsem psal na samém začátku. Abyste si vzájemně projevovali vděk každý den, protože jste pro sebe stále důležití. Moc hezké otázky jsou například:

„Mohu pro tebe něco udělat?“
„Cítíš se příjemně?“
„Můžu ti nějak pomoct?“

Nenechte lásku usnout

Článek je výsledkem mého mailového mentoringu. Svoji upravenou odpověď zveřejňuji, protože je ve skutečnosti poměrně obtížné neupadnout do pocitu stereotypu u vztahu trvajícího roky a nezačít ho považovat za samozřejmý.

Zkuste si jen sami pro sebe každý den připomenout aspoň jednu věc, které si na svém vztahu skutečně vážíte, bez čeho byste si vztah jen s těží dovedli představit.

Když toto budete mít, jděte a poděkujte za to svému partnerovy nebo partnerce. Že takový je a kvůli tomu se cítíte vedle něj příjemně a život je díky tomu pro vás zase o další kousek hezčí.

Budu moc rád, pokud se rozhodnete stát těmi výjimečnými, co o svůj vztah nepřestanou pečovat, nebo se pokusí ztracenou péči obnovit.

Nic totiž samozřejmé není, nebylo, ani nebude.

Využijte mailový mentoring

 Jak jsme si pověděli, vztah není samozřejmost. Sám od sebe nevznikne ani se sám od sebe nebude udržovat, alespoň ne v tom stavu, kdy je v něm oběma partnerům hezky. Vztah je projekt, na kterém společně pracují dva lidé a aby to fungovalo, nemůže si jeden z nich (ani oba) založit ruce a nic nedělat.

Důvodů, proč někteří spadnou do fáze založených rukou, může být více. Kdo chce však na svém vztahu pracovat a neponechat jeho vývoj osudu, musí se o něj zajímat. Kam vztah směřuje, jak se v něm oba cítí, jak se v něm cítili dříve a jak se v něm cítit potřebují. Mnohdy ani charakter nemusí být vytesán do kamene a partneři se mohou měnit a začít ubírat jiným směrem, kdy se oběma začnou rozcházet společné potřeby.

Kdo usne na vavřínech, může být pak nemile překvapen, jak se jeho vztah proměnil. Pokud si nejste jistí vývojem svého vztahu, nebo se ubírá jiným směrem, než pro svůj život potřebujete, využijte mailový mentoring. Každý vztah je jedinečný a napsané výše nemusí být zrovna to, co byste potřebovali právě vy.

Kam dál?

Podívejte se na mé další články vedoucí vás k životní spokojenosti, materiální hojnosti i k funkčním vztahům.